je o tom, že se začneme věnovat nejen svému tělu fyzickému, ale i tělu energetickému. Seberealizace je částečně sebepoznávání a objevování toho, co vlastně znamená JÁ.
Svoje fyzické tělo ovládáme myšlenkami, nervovým systémem a svaly. Energetické tělo (na kterém je fyzické závislé a obráceně), lze ovládat pozorností a intuicí. Intuice je nám ale otupována potřebami společnosti a jejím učením. Systémovým myšlením a rozumem se intuice odsouvá do pozadí, je také často považována za zbytečnou, což je i proto, že je to spíše neměřitelná, až imaginární složka lidských schopností. Intuice se váže s vědomím v jeho zvýšeném stavu a lze ji tak trénovat. Trénování a posilování intuice je pro člověka přirozená schopnost. Ve společnosti se ale neuznává proto, že její efekt je zdánlivě výhodný spíše pro praktikujícího jednotlivce než pro celou společnost.
Pokud chceme ve vnímání a ovládání pozornosti dosáhnout nějakých výsledků, je třeba nejdříve si vyčistit mysl od balastu, který nás v této společnosti učí okolí, školy, média i náboženské organizace.
získání svobody a kontroly na svým životem - přestáváte být obětí "špatných dnů" a špatných myšlenek
odstranění strachu ze smrti, samozřejmě pud sebezáchovy zůstane :)
začnete být imunní vůči zlu jiných lidí
lidé vás budou mít rádi a budou se snažit být s vámi, aby z vás mohli nevědomě čerpat sílu
zbavíte se zbytečností ve své mysli, jako podezíravost, paranoia, závist či nenávist
najdete v sobě opravdovost, upřímnost, stěstí (což je forma lásky) a možná i přestanete mít smůlu, pokud myslíte, že nějakou máte
No nezní to lákavě? Začněme tedy realizovat - kráčet po cestě, která má srdce. Takových cest je více a jedna z nich je filozofie toltéckých indiánů.
Ale pozor, každý chápeme a vnímáme věci jinak a proto platí: Co člověk, to životní filozofie - není dobré žádnou filozofii přijímat dogmaticky a doslovně. Pokud to uděláte, znamená to, že jste nic nepochopili.